|
| |
|
|
Chemické technologie obrábění
Macháček, David ; Kolář, Ladislav (oponent) ; Osička, Karel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce popisuje nejpoužívanější metody chemického obrábění v průmyslu. Jsou zde rozepsány principy jednotlivých metod, jejich výhody, nevýhody a vhodnost použití. Dále jsou zde uvedeny vlastnosti používaných chemikálií a bezpečnost práce s nimi.
|
|
|
Topná membrána typu MEMS s nízkým příkonem
Svatoš, Vojtěch ; Pekárek, Jan (oponent) ; Hubálek, Jaromír (vedoucí práce)
Cílem této práce je realizovat MEMS topnou membránu s nízkým příkonem. Práce obsahuje základní body návrhu a přehled technologií, které jsou určeny pro výrobu těchto topných elementů. Jako výchozí struktura pro realizaci topné membrány byl vybrán typ závěsné membrány. Na závěr této práce je uveden detailní technologický postup, který byl použit při výrobě finálních struktur a experimentální ověření odolnosti proti teplotnímu namáhání.
|
|
|
Vytváření nanostruktur na površích pevných látek hybridními metodami
Rudolfová, Zdena ; Mikulík, Petr (oponent) ; Horová, Ivana (oponent) ; Kolíbal, Miroslav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá studiem vlastností GaAs povrchu a metodikou nanášení kovových (převážně zlatých) nanočástic na GaAs substrát. GaAs má složitou strukturu povrchových oxidů, které jsou při kontaktu s různými chemickými látkami (ať už kyselými nebo zása- ditými) velmi reaktivní a mění tak povrchové vlastnosti GaAs. Proto je studium těchto vlastností klíčové pro pochopení reaktivity GaAs povrchu na koloidní roztok kovových nanočástic, ze kterého se tyto nanočástice na povrch nanáší. Jsou diskutovány možnosti leptání a pasivace GaAs povrchu za účelem zajištění stability povrchu při nanášení ko- loidních nanočástic. Dále byl zkoumán vliv adhezních polymerů nanesených na povrch GaAs na množství nanočástic přichycených na povrch po ponoření substrátu do koloid- ního roztoku. Pro objektivní zhodnocení homogenity rozmístění nanočástic na povrchu byla vytvořena metoda pracující na principu Voroného mozaiky. Díky této metodě lze ob- jektivně srovnávat adhezi nanočástic na různě modifikované povrchy. Dále lze analyzovat anizotropie nanočástic na povrchu, tedy, zda je homogenita ve všech směrech stejná, či zda je pozorovatelná určitá směrovost. Dalším zaměřením této práce je analyzovat možnosti, jak zlaté koloidní nanočástice nanést na GaAs výběrově, tedy pouze na předem určená místa. Tato místa byla určena pomocí expozice svazkem nabitých částic.
|
|
|
Příprava a charakterizace vysoce hydrofobních povlaků na hořčíkové slitině AZ91
Šomanová, Pavlína ; Hasoňová, Michaela (oponent) ; Doskočil, Leoš (vedoucí práce)
Hořčík a jeho slitiny mají řadu zajímavých vlastností, díky kterým mohou nalézt uplatnění v mnoha aplikacích (dopravní průmysl, medicína apod.). Nevýhodou těchto materiálů je vysoká rychlost koroze. Z tohoto důvodu je vyvíjeno úsilí dosáhnout vyšší korozní odolnosti různou úpravou hořčíku a jeho slitin. V posledních letech se jeví jako atraktivní řešení superhydrofobizace povrchu, mající za důsledek minimalizaci kontaktu s vodným prostředím. V této diplomové práci byl vytvořen superhydrofobní povlak na hořčíkové slitině AZ91. První krok zahrnoval předúpravu povrchu AZ91 leptáním v roztoku SnCl2, nebo ZnCl2, po kterém následovala superhydrofobizace v prostředí ethanolového roztoku kyseliny stearové. Povrchová morfologie a prvkové složení superhydrofobních povlaků byly analyzované pomocí elektronového rastrovacího mikroskopu (SEM) a energiově disperzní analýzy (EDS). Dále byly zkoumány adhezní vlastnosti povlaků k substrátu AZ91 pomocí mřížkové zkoušky. Pro učerní superhydrofobního charakteru byl změřen kontaktní úhel a úhel skluzu. Elektrochemická charakteristika povlaků byla stanovená pomocí potenciodynamické polarizace (PD) a elektrochemické impedanční spektroskopie (EIS). V neposlední řadě byla provedena analýza složení a zastoupení funkčních skupin v povlaku pomocí infračervené spektroskopie s Fourierovou transformací (FTIR) a analýza fázového složení povlaků po-mocí rentgenové difrakční analýzy (XRD). Výsledky ukázaly, že povlaky připravené leptáním nevykazuji dobré korozní vlastnosti, třebaže jejich kontaktní úhel se pohyboval kolem 150 °. Ke snížení korozní odolnosti vzorku mohlo dojít v důsledku nezískání požadované morfologie povrchu a nejspíše v důsledku nedostatečného navázání kyseliny stearové ve formě stearátu na povrch vzorku.
|
|
|
Depozice GaN na wolframový substrát
Pikna, Štěpán ; Piastek, Jakub (oponent) ; Čalkovský, Vojtěch (vedoucí práce)
Tato experimentálně založená práce se zabývá depozicí nanokrystalů GaN na leptané wolframové hroty. Motivací bylo tyto GaN struktury deponovat na Schottkyho katody firmy ThermoFisher Scientific a změřit jejich emisivitu. Začátek práce je věnován rešerši studené emise z wolframu a GaN. V praktické části byla optimalizována výroba wolframových hrotů, kdy jsme došli k závěru, že vhodné hroty vznikají při teplotě 20 °C a hloubce ponoru 2,5 mm v roztoku NaOH. Dále byly na tyto hroty připraveny metodou molekulární svazkové epitaxe (MBE) galiové struktury, u kterých jsme zjistili lineární závislost na teplotě. Jako vhodná teplota substrátu pro depozici galia byla určena teplota 200 °C. Za této teploty byla provedena i nitridace. Depozice galia trvala 2 hodiny a následná nitridace 3 hodiny. Změřená emisivita GaN z povrchu mědi pokrytém grafenem vyšla v souladu s dříve provedenými experimenty.
|
|
|
Pokročilé techniky mikroobrábění
Šalomoun, Vojtěch ; Prášek, Jan (oponent) ; Pekárek, Jan (vedoucí práce)
Výroba mikro-elektro-mechanických systémů (MEMS) vyžaduje pokročilý stupeň miniaturizace, kterého nelze dosáhnout klasickými mikroelektronickými technologiemi. Tzv. mikroobrábění zahrnuje celou řadu specifických technik, kterými lze zpracovat materiál, nejčastěji křemík, do podoby mikrostruktury, jejíž rozměry mohou klesat až pod 1 m. V úvodu této bakalářské práce je nastíněn obecný úvod do problematiky mikroobráběcích technologií a MEMS. Pozornost je věnována objemovému a povrchovému mikroobrábění prostřednictvím mokrého a suchého leptání. Na základě uvedených skutečností jsou dále navrženy typické mikrostruktury a jejich výrobní postup. Jejich mechanické chování je modelováno prostřednictvím počítačového prostředí CoventorWare 2012.
|
|
|
Měření lokální elektrické vodivosti v poklepovém režimu AFM
Dao, Radek ; Konečný, Martin (oponent) ; Pavera, Michal (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na vývoj sondy pro měření lokální elektrické vodivosti v poklepovém režimu mikroskopie atomárních sil. Teoretická část práce podává stručný přehled rastrovací sondové mikroskopie a jejích mnohých měřicích technik, především pak vodivostní mikroskopie atomárních sil. Tato část také popisuje měřicí režim, v němž navržená sonda pracuje. Na závěr je zde představena křemenná ladička tvořící základ sondy. Praktická část sleduje postupný vývoj sondy jako takové a zahrnuje kapitolu věnovanou výrobě velmi ostrých vodivých hrotů potřebných pro elektrická měření. Závěr praktické části je věnován výrobě testovacích vzorků, na kterých byla prokázána funkčnost sondy, a samotnému měření lokální elektrické vodivosti.
|
|
|
Příprava mikro- a nanostruktur pomocí rozdílných leptacích metod
Těšík, Jan ; Urbánek, Michal (oponent) ; Šamořil, Tomáš (vedoucí práce)
Selektivní leptání je v současnosti velmi používanou metodou pro přípravu mikro- a nanostruktur. Tato bakalářská práce se zabývá principy těchto leptacích metod, jejich aplikacemi a také možnostmi suchého a mokrého leptání na Ústavu fyzikálního inženýrství. V experimentální části se věnuje přípravě leptacích masek k zajištění selektivity leptání a následně tvorbě předem definovaných mikro- a nanostruktur. Z výsledků byly stanoveny důležité parametry, např. rychlosti leptání Si, selektivitu masek atd. Dále byla porovnána vhodnost použitých způsobů leptání a krycích masek.
|
|
|
Nové elektrodové struktury pro alkalické akumulátory
Fusek, Petr ; Novák, Vítězslav (oponent) ; Vrbický, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku vývoje elektrod pro alkalické akumulátory za použití nových materiálů a sloučenin. Základní kladnou elektrodou byla niklová elektroda, na kterou jsme pomocí elektodepozice nanášeli nové vrstvy Ni(OH)2. Jednalo o elektordepozici dusičnanu nikelnatého při různých koncentracích. Později jsme zkusili tento materiál obohatit o příměsi hliníku pro zvýšení stability alfa modifikace hydroxidu nikelnatého. Tyto koncentrace jsme proměřili a vyhodnotili v grafech naměřených na přístroji Biologic. Ke grafům jsme vytvořili příslušné komentáře, ze kterých vyplývá, které koncentrace by byly eventuelně použitelné v průmyslových akumulátorech.
|
host ::
RSS.